Cílem studie bylo porovnat dlouhodobé přežití pacientů s těžkým ARDS a refrakterní hypoxemií s nutností implementace rescue postupů (prone pozice, inhalace NO, inhalace epoprostenolu). Z celkového počtu 428 pacientů splňujícíh inclusion kritéria 62 pacientů (14%) vyžadovalo implementaci rescue postupů. Pao2/Fio2 v době příjmu bylo srovnatelné ve skupině s konvenční terapii a v skupině s rescue postupy, nicméně v intervalu 72 hodin byl zaznamenán signifikantní pokles indexu u pacientů s rescue postupy. Celkové 3-leté přežití sledované kohorty bylo 85%. Závěrem: navzdory vysoké nemocniční mortalitě pacientů s ARDS, dlouhodobé přežití pacientů s těžkým ARDS po propuštění je relativně příznivý . Pacienti vyžadující implementaci rescue postupů měli vyšší nemocniční mortalitu, nicméně přeživší pacienti po propuštění měli dlouhodobý outcome srovntelný s pacienty ze skupiny s konvenční terapii.
Téma: 4
Přínos/převratnost: 4
Impact: 5
Zpracování: 3
Abstrakt: 3
duben
2014