Monitoring článků

Thomas W. L. Scheeren, Jan Bakke, Daniel De Backer et al.

Vazopresory jsou často podávány ve snaze obnovit a udržet krevní tlak u pacientů v sepsi. Cílem této studie bylo zhodnotit současnou praxi a terapeutické cíle podávání vazopresorů u septického šoku, jako základ pro další studie a zároveň k poskytnutí doporučení jejich používání. Studie probíhala od listopadu 2016 do dubna 2017 cestou anonymního online dotazníku, která byl přístupný členům Evropské společnosti intenzivní medicíny (ESICM) a zahrnoval otázky na profil respondentů a jejich pracoviště, spouštějící faktory pro podání vazopresorů, lék první volby, dávkování, časování, další léčbu a efekt vazopresorů na pacienty v septickém šoku, definovaném jako perzistující hypotenze, navzdory tekutinové resuscitaci. Bylo zkoumáno, zda jsou odpovědi v souladu s platnými guidelines. Rovněž bylo osloveno 34 mezinárodních expertů k formulaci doporučení pro podávání vazopresorů. Výsledky: Celkem 839 respondentů z 82 zemí odpovídalo na otázky v dotazníku. Hlavním spouštěcím faktorem pro zahájení terapie vazopresory byl nedostatečný střední arteriální tlak (MAP) responibilní k iniciálnímu podání tekutin. Lékem první volby byl norepinephrine (97%), při jehož podání bylo snahou cílit na MAP > 60–65 mmHg (70%),a vyšší u pacientů s chronickou arteriální hypertenzí (79%). Experti vydali 10 doporučení, u devíti z nich se jednotně shodli. Doporučili neváhat s nasazením léčby vazopresory až do chvíle, kdy bude dokončena tekutinová resuscitace, ale začít s podáváním norepinephrinu časně tak, abychom dosáhli MAP ≥ 65 mmHg.

Závěr: Referované podávání vazopresorů u pacientů v septickém šoku je v souladu se současnými doporučenými postupy.

Scheeren et al. Ann. Intensive Care (2019) 9:20