Monitoring článků

Mark P. Plummer, Annika Reintam Blaser a Adam M. Deane

Cílem přehledového review články bylo popsat aktuální možnosti diagnostiky a terapie dysmobility GIT u kriticky nemocných pacientů. Symptomy a následné klinické důsledky dysmobility horního, nebo dolního GIT jsou v podmínkách intenzivní péče frekventní. Ačkoliv je dysmobilita GIT spojena s negativním outcome, není jasné, jestli daná spojitost není falešně ovlivněna výskytem bias. Ultrazvuk se jeví jako slibná diagnostická metoda dysmobility GIT. Terapie dysmobility GIT je kombinaci nefarmakologických postupů a farmakologické intervence. Mezi dané postupy patří modifikace obsahu makronutrientů, prokinetická terapie a laxativa. Dané postupy můžou být efektivní k ovlivnění GIT dysmobility, nicméně vliv na celkový outcome není jasný. Off-label aplikace metoclopramidu a/nebo erytromycinu jsou efektivní v terapii dysmobility horního GIT, nicméně mají četné nežádoucí účinky. Profylaktická aplikace laxativ v prevenci zácpy, nebyl dostatečně testována a její přínos není jasný.

Curr Opin Crit Care 2019, 25:138–144