Monitoring článků

Paulo Sérgio Lucas da Silva, Vania Euzébio de Aguiar, Marcelo Cunio Machado Fonseca

Tato prospektivní randomizovaná crossover studie zařadila 11 pacientů se závažným kraniálním poraněním (GCS 4-8).  Každému byl endotracheálně podán lidocaine (1.5 mg/kg) nebo NaCl před standardizovanými manévry odsávání z tracheální kanyly. Každému pacientovi byly podány oba roztoky v rámci crossoveru designu studie. Cerebrální hemodynamika, systémový a ventilační efekt byl hodnocen ve 4 časových obdobích: základní hodnota (T0), 2 minuty po podání (T2), pět minut po podání (T5) a patnáct minut po endotracheálním podání (T15). Efekt terapie byl hodnocen kolem T2 intervalu v rámci endotracheálního sání. Výsledky: U obou podaných substancí docházelo v průběhu sání z endotracheální kanyly k signifikantnímu zvýšení intrakraniálního tlaku od 14.82 ± 3.48 do 23.27 ± 9.06 při podání lidokainu (p = 0.003) a od 14.73 ± 2.41 do 30.45 ± 13.14 při podávání NaCl (p = 0.02). Střední změna intrakraniálního tlaku těsně po endotracheálním sání byla nižší u případů s podaným lidokainem, než s podaným NaCl (8.45 vs 15.72 mm Hg; p = 0.006). Pacienti, jimž byl podán lidokain, se vrátili k původní hodnotě intrakraniálního tlaku po sání z endotracheální kanyly rychleji (během 5 minutového intervalu), než když jim byl podán NaCl (návrat k základní hodnotě během 15 minut). Při podání lidokainu nejevili pacienti žádné významné hemodynamické změny, pacienti, kterým bylo podáno NaCl, měli vyšší střední hodnotu středního arteriálního tlaku v čase T1.

Závěr: Předběžné výsledky ukazují, že endotracheálního podání lidokainu může utlumit zvýšení intrakraniálního tlaku navozené sáním z kanyly a urychlit návrat k základním hodnotám intrakraniálního tlaku, bez významného ovlivnění hemodynamických a ventilačních parametrů.

Pediatr Crit Care Med. 2019 Apr;20(4):365-371.