Monitoring článků

Svajunas Statkevicius, Johan Bonnevier, Jane Fisher et al.

Primárním zájmem prezentované studie bylo zjistit, zda expanze plazmy po podání 5 % albuminu bude větší, pokud se tekutina podá spíše pomaleji, než vyšší rychlostí. Pacienti se známkami hypovolemie podstupující velký chirurgický břišní výkon byli randomizováni do dvou skupin. Oběma byl podáván 5 % albumin v dávce 10ml/kg ideální tělesné váhy. První skupině byl podáván spíše rychle (během 30 minut), druhé pomalu (během 180 minut) a byl měřen objem plasmy pomocí radioaktivně značeného albuminu na začátku podávání albuminu, po 30 a po 180 minutách od začátku infúze.

Výsledky: Do skupin bylo zařazeno 33 a 31 pacientů. Změna objemu plasmy od zahájení infúze do 180 min po začátku terapie se nelišila mezi skupinami s pomalým a s rychlým podáním albuminu (7.4 ± 2.6 vs. 6.5 ± 4.1 ml/kg; absolutní rozdíl, 0.9 ml/kg [95%CI, − 0.8 taž 2.6], P = 0.301. Změna plochy pod křivkou plasmatického objemu byla menší u pomalého podání, než u skupiny s rychlým podáním infúze (866 ± 341 and 1226 ± 419 min ml/kg, P < 0.001). Míra transkapilárního úniku (TER) pro albumin se nelišila mezi skupinami 5.3 ± 3.1%/h a 5.4 ± 3%/h (pomalé a rychlé podání), P = 0.931.

Závěr: Studie nepotvrdila původní hypotézu o tom, že pomalá rychlost infúze koloidu má za následek větší volum expanzi plazmy, než je tomu u rychle podané infúze.  Naopak výsledky označující menší změnu v ploše pod křivkou plazmatického objemu indikují, že pomalá infúze je méně efektivní pro objemovou expanzi plazmy, avšak další studie jsou nutné pro potvrzení těchto výsledků. Rychlá infúze nemá žádný efekt na vaskulární únik měřený po ukončení infuzní terapie.

Statkevicius et al. Critical Care (2019) 23:191