Cílem přehledového článku je popsat možnosti diagnostiky a terapie a outcome kriticky nemocných pacientů v intenzivní péči. Autoři zmiňují také relevantní složky imunopatogenézy a jejich role jako prediktorů závažnosti onemocnění. Pandemická chřipka (H1N1) se nachází sezónně v populaci a zůstává predominantním subtypem chřipky u kriticky nemocných pacientů. Mortalita akutního respiračního selhání chřipkové etiologie dosahuje 20% a to nezávisle od subtypu chřipky. Během infekce dochází k dysbalanci mezi prozánětlivými a protizánětlivými molekulami, jako cytokiny Th1 a Th17, co je spojeno s nárustem komplikací a mortality. Primární virová pneumonie je přítomná u ˃70% kriticky nemocných pacientů s chřipkou a u ˃50% vede ke vzniku ARDS. Sekundární bakteriální infekce se vyskytuje v cca 20% případů těžké chřipky a nejčastějšími patogeny zůstává Streptococcus pneumonie a Staphylococcus aureus. Myokarditida a pozdní kardiovaskulární komplikace jsou asociovány s mortalitou. Antivirová terapie v průběhu prvních 48 hodin nemoci, vyhnutí se kortikoidní terapii a rescue terapie ARF, nebo myokarditidy jako např. ECMO vedou k zlepšení outcome. Aktuální review článek sumarizuje aktuální dostupné informace o patogenezi a klinické manifestaci závažné chřipky. Imunologická dysfunkce během virové infekce koreluje se závažností a mortalitou kriticky nemocných pacientů.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 2
Impact: 3
Zpracování: 3
Abstrakt: 3
červenec
2019