Monitoring článků

Aaron M. Joffe, Michael F. Aziz, Karen L. Posner, et al.

Autoři tohoto článku porovnávali připomínky k obtížné endotracheální intubaci, jako primárnímu faktoru  poškozujících událostí v anestezii v letech 2000 až 2012 (n= 102) a v letech 1993 až 1999 (n=93) z projektu databáze uzavřených anesteziologických stížností . Učinili tak v návaznosti na nová doporučení pro obtížnou endotracheální intubaci.

Výsledky: Pacienti z let 2000-2012 byli více nemocní (78% ASA III až  V; n =78 of 102) a měli více emergentních výkonů (37%; n = 37 z 102), oproti pacientům z let 1990-1999 (23%; n = 23 z 102 vs. 10%; n = 10 z 93; P = 0.035).  Výsledky pacientů se lišily v čase a více úmrtí nastalo po hlášených událostech v letech 2000-2012 (73%; n = 74 z 102 vs. 42%; n = 39 z 93 z let 1993 to 1999; P < 0.001). V letech 2000-2012 byly přítomny prediktory obtížné intubace v 76% hlášených případů (78 z 102).  V 97 stížnostech byl dostatek informací pro vyhodnocení nesprávného postupu při zajištění dýchacích cest endotracheální intubací v 73% těchto případů (71 z 97; κ = 0.44 až 0.66). Situace „nelze ventilovat, nelze intubovat“ nastala v 80 případech a u jedné třetiny z nich byla prodleva v chirurgickém zajištění dýchacích cest.

Závěr: Výsledky pacientů zůstávají nepříznivé u případů stížností spojených s obtížnou endotracheální intubací. Neadekvátní plánovaní a úsudek přispívá k poškozování pacientů. Tato studie vyzývá ke zlepšení dovedností lékaře, ale také systémové odpovědi při obtížné nebo nemožné zajištění endotracheální intubace.

Anesthesiology 2019; XXX:00–00