Monitoring článků

Andre C. Kalil a Paul G. Thomas

Virus chřipky ovlivňuje respirační systém přímou invazi viru, a/nebo působením imunitního systému hostitele. U člověka je epitel respiračního traktu jediným místem stěpení hemaglutininu (HA), co vede následně k uvolnění partikul viru. Přenos je možný přes aerosol, nebo respirační sekrety infikovaného jedince. Poškození oxygenační a ventilační funkce plic může být způsobené vícero mechanizmy včetně obstrukce dýchacích cest, poruchy a kolapsu alveolárních struktur, ztráty integrity epitelu z důvodu přímého poškození epiteliálních buněk a degradaci extracelulární matrix. Přibližně u 30-40% hospitalizovaných pacientů s laboratorně potvrzeno chřipkou je diagnostikována akutní pneumonie. Rizikové faktory jsou věk < 5 a > 65 let, bělošská rasa, pobyt v ošetřovatelské péči/domově důchodců, chronické onemocnění plic a/nebo srdce, anamnéza kouření a imunokompromitovaní pacienti. Chřipka může vést k pneumonii primárně, nebo sekundárně v souvislosti s bakteriální infekcí nejčastěji kmeny Staphylococcus aureus a Streptococcus pneumoniae. Chřipka dále významně predisponuje k bakteriální sepsi a ARDS. Kmen H3N2 byla asociován s vysokým rizikem příjmu do intenzivní péče. Chřipka A je dominantní virovou etiologii ARDS. Rizikové faktory vzniku ARDS je věk 35-55 let, těhotenství, obezita a protektivní faktory jsou ženské pohlaví, očkování a infekce typem A (H3N2), nebo typem B. U kriticky nemocných pacientů v zimním období je nutno zvažovat infekci chřipkou nejenom u pacientů s typickými příznaky a epidemiologii, ale také u pacientů s těžkou penumonií, ARDS, sepsí bez bakteriální co-infekce a pacientů s encefalitidou, myokarditidou a rhabdomyolýzou.

Kalil and Thomas Critical Care (2019) 23:258