Monitoring článků

O. Toma, B. Persoons,et al.

Operační výkony na rotátorové manžetě mohou být spojeny se značnou a těžko kontrolovatelnou bolestí. Tato studie si dala za cíl zhodnotit dostupnou literaturu a vydat doporučení pro optimalizaci procedurálně specifického postoperačního managementu bolesti pro tento výkon. Kritéria pro přijetí do této analýzy splnilo 59 randomizovananých kontrolních studií a jeden systematický přehled. Jako  pre a perioperační faktory, které ovlivnily pooperační bolestivost bylo určeno podání paracetamolu, inhibitorů cyclooxygenázy 2, intravenózní podání dexmethasonu, techniky regionální analgezie, včetně interskalenického či supraskapulárního nervového bloku (a to s i bez bloku axilárního nervu) a použitá artroskopická technika. Limitované důkazy byly uvedeny ohledně předoperačního podání gabapentinu, perineurální adjuvans přidané k lokálnímu anestetiku (opioidy, glukokortikoidy, agonisté α 2 adrenoreceptoru) či postoperační transkutánní elektrické nervové stimulace.  Rozporná data byla identifikována ohledně subacromiální/intraartikulární injekce a s chirurgií spojené techniky, jako je například autotransfúze destičkami obohacené plazmy. Nebyla nalezena žádná data, která by podporovala blok ggl. stellatae, cervikální epidurální blok, specifické postoperační rehabilitační protokoly nebo postoperační kompresivní kryoterapie.

Závěr: Analgetický režim po chirurgické reparaci rotátorové manžety by měl zahrnovat podávání paracetamolu, nesteroidních antiflogistik, dexamethasonu a techniky regionální analgezii interskalenického či supraskapulárního nervového bloku. Opioidy mají být zahrnuty jako záchranná terapie.

Anaesthesia 2019, 74, 1320–1331