Monitoring článků

Hiroshi Endoh, Natu Kamimura

Většina smrtí komatózních pacientů po náhlé srdeční zástavě mimo nemocnici jsou výsledkem rozhodnutí o přerušení život udržující léčby (WLST), založeného na nepříznivé neurologické prognóze a rozhodnutí rodiny. Klíčová je proto precizní prognostika. V této prospektivní studii se autoři zaměřili na to, zda analýza variabilní srdeční frekvence (HVR) může určit nepříznivý neurologický výsledek u komatózních pacientů, kteří absolvovali řízený teplotní management (TTM) s hypotermií.

Výsledky: Celkem bylo zařazeno 76 pacientů po mimo nemocniční srdeční zástavě a úspěšné resuscitaci s návratem spontánní cirkulace (ROSC) na urgentním příjmu. Tito pacienti měli počáteční motorickou odpovědí v rámci Glasgow coma sclae (GCS)1 a TTM (34 °C). Bylo u nich vypočteno celkem 20 proměnných variability srdečního rytmu (HRV) během prvních 24 hodin po ROSC. Pacienti byli rozděleni podle Glasgow Outcome Scale (GOS) dva týdny po ROSC do 2 skupin: skupina s dobrým výsledkem (GOS 1-2, n = 22) a s nepříznivým výsledkem (GOS 3-5,n = 54). Pomocí uni a multivariační regresní analýzy byly určeny 2 proměnné HRV In VLF a DFA (α1) jako významné prediktivní hodnoty pro nepříznivý outcome pacientů (OR = 0.436, p = 0.006 a OR = 0.709, p = 0.024). Plocha pod křivkou pro In VLF a DFA (α1) pro predikci outcomu byla 0.84 a 0,82. Kromě toho, minimální hodnota In VLF a DFA (α1) pro skupinu s dobrými outcomem  predikuje špatný outcome se senzitivitou 61% a specificitou 100%.

Závěr: Aktuální údaje značí, že HRV analýza může být nápomocná pro prognostiku komatózních pacienty během hypotermického TTM.
 

Endoh et al. Critical Care (2019) 23:323