Monitoring článků

Binghu Li, Hongliang Zhao, Jie Zhang, Qingguang Yan, Tao, et al.

Cílem této studie bylo zhodnotit efektivitu a bezpečnost různých resuscitačních tekutin pro podávání pacientům v septickém šoku přijetím networking metaanalýzy (NMA). Sledovanými parametry byla 28- ti denní mortalita a 90-ti denní mortalita, incidence akutního renálního poškození (AKI) a nutnost renální substituční terapie (RRT).  Na pravděpodobnosti založené hodnocení a povrch pod kumulativním hodnocením (SUCRA) byly použity k identifikaci optimální resuscitační tekutiny.

Výsledky networking metaanalýzy neprokázaly žádný signifikantní rozdíly v 28-ti denní a 90-ti denní mortalitě v rámci různých resuscitačních tekutin. SUCRA hodnocení (první uvedené je nejlepší varianta) z hlediska 28 denní mortality ukázalo, že hypertonický roztok NaCl/ hydroxyethyl škrob 40 (HSH 40), získal nejvyšší hodnocení (93.8%), následován balancovaným roztokem (BS),( 69.9%) a albuminem (ALB), (61.9%). V rámci 90- ti denní mortality vyšla v SUCRA hodnocení želatina (GEL), jako nejlépe hodnocený roztok (75.1%), následovaná BS (69.6%) a 0.9% NaCl (NS), (52.4%). Výsledky networking meta analýzy demonstrovaly, že podávání vysokomolekulárního hydroxyetyl škrobu (H-HES) je spojeno s vyšším rizikem AKI v porovnání s GEL, BS, a nízkomolekulárním  hydroxyetyl škrobem (L-HES). Rovněž je podávání H-HES spojeno s častější nutností nasazení RRT v porovnání s BS a NS a L-HES. Nejlépe hodnoceným roztok s ohledem na AKI byl podle SUCRA určen GEL (74.4%), dále NS (64.9% a BS (58.3%). Výsledky hodnocení v rámci RRT dopadly následovně: jako nejlepší byl hodnocen NS (91.6%), dále BS (74.4%) a L-HES (36.1%).

Závěr: Balancovaný roztok byl vyhodnocen jako preferovaný roztok při tekutinové resuscitaci v rámci septického šoku. Nízkomolekulární hydroxyetyl škrob by měl být podroben dalšímu zkoumání, byl však spojen s vyšším rizikem nutnosti nasazení renální substituční terapie. Podávání vysokomolekulárního hydroxyetyl škrobu je spojeno s vyšším rizikem akutního poškození ledvin a nutností zahájení renální substituční terapie. Oba zmíněné typy škrobů by neměli být podávány pacientům v septickém šoku. 

Shock, Publish Ahead of Print DOI : 10.1097/SHK.0000000000001468