Monitoring článků

Roshan Bisarya, Deena Shaath, Arman Pirzad et al.

Cílem této retrospektivní kohortové studie bylo zhodnotit, zda simultánní měření hladin sérového laktátu a saturace centrální žilní krve (ScvO2), v rozmezí 1 hodiny , odhalí konzistentní vztah mezi těmito dvěma biomerkery.

Výsledky: Celkem byla zhodnocena data od 2062 pacientů. Hladiny laktátu a saturace centrální žilní krve spolu korelovaly špatně (r2 = 0.0041, p = 0.0019). Toto bylo patrné u pacientů s ScvO2 ≤ 65% (r2 = 0.0431, p < 0.001), pacientů s normální funkcí jater a ledvin (r2 = 0.0517, p < 0.001) a septických pacientů (r2 = 0.0037, p = 0.17). U pacientů s extrakcí kyslíku ≥ 50%, korelovala sérová hladina laktátu silně s ScvO2 (r2 = 0.93, p = 0.0019), avšak toto se týká pouze 2.8% pacientů, u kterých lze tento poměr vypočítat.

Závěr: Laktát může predikovat hodnotu saturace centrální žilní krve, pokud jsou pacienti pod kritickou hranicí dodávky kyslíku, ale pouze relativně málo pacientů v šoku splňuje toto kritérium. U většiny populace kriticky nemocných pacientů predikuje hladina sérového laktátu ScvO2 špatně, i přes kontrolu faktorů, ovlivňujících tvorbu laktátu. Laktát a ScvO2 by neměly být považovány za zaměnitelné markery tkáňové oxygenace / perfúze.

Bisarya et al. Journal of Intensive Care (2019) 7:47