Monitoring článků
Efekt dexmedetomidinu a klonidinu na zánětlivou odpověď u kriticky nemocných pacientů: systematický přehled animálních a humánních studií
Charles A. Flanders, Alistair S. Rocke, Stuart A. Edwardson, et al.
Tento systematický přehled se zaměřil na studie, které se zabývaly protizánětlivými účinky α2 agonistů (dexmedetomidinu a klonidinu) u kritických stavů.
Výsledky: Diverzita studií byla příliš rozsáhlá, proto byla provedena deskriptivní syntéza. Bylo identifikováno 30 animálních studií a 9 humánních. Většina animálních (26 studií) a všechny humánní studie se zabývaly podáváním dexmedetomidinu. U animálních studií snížilo podání α2 agonistů spojeno se snížením sérového/ tkáňového TNFα (20 studií), IL-6 (17 studií), ), IL-1β (7 studií), NFκB (6 studií), TLR4 (6 studií) a alterovalo mnohé další mediátory. Většina studií nebyla rozsáhlých a měla nízkou kvalitu důkazů. Žádná studie se nezabývala relevancí ke klinickému outcomu.
Závěr: Existují důkazy o antiinflamatorním působení α2 agonistů, ale relevance ke klinické praxi je nejasná. Další studie by se měly zabývat vztahy mezi dávkováním těchto léků, inflamačními parametry a klinickými outcomy pacientů.
Rating:
Téma: 5
Přínos/převratnost: 3
Impact: 5
Zpracování: 4
Abstrakt: 4
84%
prosinec
2019
