Monitoring článků

Robert F. Kelm, Jürgen Wagenführer, Henrike Bauer et al.

Navzdory pokroku v poresuscitační terapii, vysoká mortalita a morbidita zůstává hlavním klinickým problémem v poresuscitačním období. Post cardiac arrest syndrom ( poresuscitační syndrom) vzniká kombinací myokardiální dysfunkce, alterace mikrocirkulace, systémové zánětlivé odpovědi a neurologického poškození. Kalciový-senzitizér levosimendan byl dle dostupných klinických dat schopný zlepšit myokardiální funkci a iniciální resuscitační  úspěšnost v terénu experimentální srdeční zástavy. Autoři testovali efekt levosimendanu na cerebrální perfuzi, neuronální poškození, neurologický outcome a zánětlivou reakci v době 24 hod od experimentální  srdeční zástavy na animálním modelu. 
Léčba levosimendanem redukovala neurologické postižení a zlepšovala neurologický outcome po 24 hod od reperfuze a vedla k elevaci kardiálního indexu a lokálního cerebrálního  průtoku.

Crit Care Med2014; XX:00–00