Monitoring článků

Alessandro Belletti, Adam Nagy, et al.

Cílem této meta analýzy bylo zjistit efekt podání adrenalinu na outcome kriticky nemocných pacientů. Kritéria pro zahrnutí byly stanoveny jako: kontinuální i.v. podávání adrenalinu, pacienti přijati na JIP nebo podstupující velký chirurgický zákrok a randomizované kontrolované studie. Studie s podáváním adrenalinu v bolusových dávkách byly vyloučeny (např. při kardiopulmonální resuscitaci). Primárním sledovaným parametrem byla mortalita při nejdelším možném následném sledování.

Výsledky: Do  meta-analýzy bylo zahrnuto 12 studií (1227 pacientů). Většina studií se uskutečnila v průběhu septického šoku a nejčastějšími porovnávanými proměnnými byla kombinace noradrenalinu a dobutaminu. Nebyl zjištěn žádný rozdíl v povšechné úmrtnosti při nejdelší dostupné kontrole (197/579 [34.0%] ve skupině s adrenalinem vs. 219/648 [33.8%] v kontrolní skupině, risk ratio = 0.95; 95% CI, 0.82-1.10; p = 0.49; I2 = 0%). Nebyly pozorovány žádné změny v potřebě terapie renální substituce, výskytu ischémie myokardu, výskytu arytmií a délky pobytu na JIP.

Závěr: Současné randomizované důkazy ukázaly, že kontinuální i.v podání adrenalinu, jako inotropika / vazopresoru není spojeno s horším výsledkem u kriticky nemocných pacientů.

Crit Care Med 2020; 48: 398-405