Modifikovaná analýza zaměřená na léčbu zahrnovala 155 pacientů: 73 pacientů ve skupině s aktivní léčbou a 82 v simulované léčebné skupině. Během 7-denního období procento předepsaného kalorického příjmu (± se) přijatého enterální cestou dosáhlo 64% ± 2 v aktivní skupině a 65% ± 2 u simulovaných pacientů na kalorie (rozdíl, -1; 95% CI, -8 do 6; p = 0.74). V případě bílkovin to bylo 57% ± 3 v aktivní skupině a 60% ± 3 v simulované (rozdíl, -3; 95% CI, -10 do 3; p = 0.30). V porovnání se simulovanou skupinou byly u aktivní skupiny hlášeny vážnější nežádoucí účinky (13 vs.6; p = 0,053). Klinicky významné arytmie byly zjištěny pomocí Holterova monitorování u 36 ze 70 (51%) v aktivní skupině versus 22 ze 76 (29%) v simulované skupině (p = 0,006).
Závěr: Stimulace pomocí speciálního katétru nezlepšilo výživovou přiměřenost a bylo s ní spojeno vyšší riziko poškození kriticky nemocných pacientů.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 3
Impact: 5
Zpracování: 3
Abstrakt: 3
únor
2020