Monitoring článků

The ICU-ROX Investigators and the Australian and New Zealand Intensive Care Society Clinical Trials Group

Autoři náhodně zařadili 1 000 dospělých pacientů, u nichž se očekávalo, že budou vyžadovat umělou plicní ventilaci druhý den po přijetí na JIP. Pacienti obdrželi buď konzervativní, nebo obvyklou kyslíkovou terapii. Ve dvou skupinách byl stanovený výchozí dolní limit pro saturaci krve kyslíkem – 90%, měřeno pulzní oxymetrií (Spo2). Ve skupině na konzervativní kyslíkové terapii bylo nastaveno, aby začal znít alarm po dosažení Spo2 97% a Fio2 byla snížena na 0,21, pokud Spo2 byla nad přijatelným spodním limitem. Ve skupině s obvyklou kyslíkovou terapií neexistovala žádná konkrétní opatření omezující Fio2 nebo Spo2. Primárním sledovaným parametrem byl počet dní bez potřeby ventilátoru od randomizace do dne 28.

Výsledky: Počet dní bez ventilátoru se významně nelišil mezi skupinou s konzervativní kyslíkovou terapií a skupinou s obvyklou kyslíkovou terapií, se střední dobou trvání 21,3 dní (interkvartilové rozmezí 0 až 26,3) a 22,1 dní (interkvartilové rozmezí 0 až 26,2), pro absolutní rozdíl −0,3 dne (95% interval spolehlivosti [CI], -2,1 až 1,6; P = 0,80). Skupina konzervativního kyslíku trávila více času na JIP s Fio2 0,21 než skupina s obvyklou kyslíkovou terapií, se střední dobou trvání 29 hodin interkvartilní rozsah, 5 až 78) a 1 hodina (interkvartilní rozmezí, 0 až 17)(absolutní rozdíl, 28 hodin; 95% CI, 22 až 34); skupina s konzervativním kyslíkem strávila méně času s Spo2 přesahujícím 96%, po dobu 27 hodin (interkvartilní rozsah, 11 až 63,5) a 49 hodin (interkvartilní rozsah, 22 až 112) (absolutní rozdíl, 22 hodin; 95% CI, 14 až 30). Po 180 dnech byla úmrtnost 35,7% v konzervativní kyslíkové skupině a 34,5% v obvyklé kyslíkové skupině, pro neupravené odds ratio 1,05 (95% CI, 0,81 až 1,37).

Závěr: U dospělých pacientů na umělé plicní ventilaci na JIP nemělo použití konzervativní kyslíkové terapie ve srovnání s běžnou kyslíkovou terapií významný vliv počet dní bez použití ventilátoru.

N Engl J Med 2020; 382: 989-98. DOI: 10,1056 / NEJMoa190329