Monitoring článků

Alan A. Garner, Nicholas Bennett, Andrew Weatherall et al.

Tento systematický přehled si dal za cíl určit míru úspěchů a komplikací u intubace pediatrických pacientů podle typu klinického týmu.

Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 40 studií (z let 1989 až 2019), popisující 3 typy klinických týmů: nelékařský tým, bez relaxans (22 studií, n= 7602), nelékařský tým s relaxans (12 studií, n = 2185) a lékařský tým s relaxans (12 studií, n = 1780). Dvacet dva studií (n= 3747) bylo s nízkým rizikem bias a 18 studií ( 7820) se středním rizikem bias.  Nelékařský tým, který nepoužil myorelaxans, měl nižší celkovou míru úspěšné intubace (72%, 95% CI 67–76%), než nelékařský tým, který použil myorelaxans (95%, 95% CI 93–98%) a lékařský tým (99%, 95% CI 97–100%). Lékařský tým měl větší míru úspěšného prvního pokusu o intubaci (91%, 95% CI 86–95%), než nelékařský tým s (75%, 95% CI 69–81%), nebo bez (55%, 95% CI 48–63%) podaných relaxans. Celkové komplikace spojené se zajištěním dýchacích cest byly méně časté u lékařských týmů (10%, 95% CI 3–22%), než u nelékařských týmů používajících relaxns (30%, 95% CI 23–38%) a nelékařských týmů nepoužívajících relaxans (39%, 95% CI 28–51%).

Závěr: Tým lékařů měl vyšší míru úspěšné intubace a nižší výskyt komplikací, spojených se zajištěním dýchacích cest, než jiné typy týmů. Lékařské přednemocniční týmy by měly být využity, kdykoliv je to možné pro intubaci kriticky nemocných dětí v přednemocničním prostředí.

Garner et al. Critical Care (2020) 24:149