Monitoring článků

Edoardo Picetti, Paolo Pelosi, Fabio Silvio Taccone, et al.

Tato mezinárodní dotazníková studie si dala za cíl zjistit, jaká je praxe při ventilaci pacientů se závažným traumatických poškozením mozku (TBI).  Elektronický dotazník zahrnoval 38 položek a 3 klinické scénáře: [arteriální parciální tlak kyslíku (PaO2)/inspirační frakce kyslíku (FiO2) > 300 (scénář  1), 150–300 (scénář 2), < 150 (scénář 3)].

Výsledky: Celkem zodpovědělo dotazník 687 lékařů (69% z Evropy, n= 472), převážně to byli intenzivisté (48%, n=328) a anesteziologové (40%, n= 206). Standardní protokol pro ventilaci pacienta s TBI byl použilo 277 respondentů (40%) a specifický protokol odtlumování 198 (30%). Nejčastěji aplikovaný ventilační objem (TV) byl 6-8ml/kg predikované ideální hmotnosti (PBW) ve scénáři 1-2 (72% PaO2/FIO2 > 300 a 61% PaO2/FiO2 150–300) a  4–6 ml/kg/PBW ve scénáři  3 (53% PaO2/FiO2 < 150). Nejčastější nejvyšší úrovní pozitivního end expiračního tlaku  (PEEP) bylo 15 cmH2O u pacientů s PaO2/FiO2 ≤ 300 bez kraniální hypertenze (41% , pokud bylo PaO2/FiO2 150–300 a 50% pokud bylo PaO2/FiO2 < 150) a 10 cmH2O  u pacientů s intrakraniální hypertenzí (32%, pokud bylo PaO2/FiO2 150–300 a 33%, pokud bylo PaO2/FiO2 < 150). Bez ohledu na intrakraniální hypertenzi cílili klinici nejčastěji na hodnotu  CO2 36-40 mmHg a nejčastější cílovou hodnotou PaO2 bylo 81-100 Hg ve všech třech scénářích. Nejčastější záchrannou strategií, používanou při refrakterním respiračním selhání při konvenční ventilaci, bylo podání svalových relaxans (88% respondentů, n =406), recruitment manévry (69% respondentů, n =319) a pronační poloha (63% respondentů, n=292)

Závěr: Ventilační management, cíle a praxe  u dospělých pacientů s traumatickým postižením mozku s i bez respiračního selhání se významné liší mezi centry. Uvedená zjištění mohou být přínosná při budoucích výzkumech na toto téma.

Picetti et al. Critical Care (2020) 24:158