Tato cross-section studie zkoumala, zda má ventilace s nízkým dechovým objemem příznivé účinky na systolickou a diastolickou funkci myokardu ve srovnání s ventilací se středními dechovými objemy. Primárním sledovaným parametrem byl index výkonnosti myokardu levé a pravé komory při měření jako kombinace systolické a diastolické funkce, přičemž nižší hodnoty znamenají lepší myokardiální funkci a komorový index výkonnosti myokardu větší než 0,54 je považován za práh abnormality. Sekundární sledované parametry byly specifické systolické a diastolické parametry.
Výsledky: Jedenavdaceti pacientům byly aplikovány nízké dechové objemy s velikostí dechového objemu (průměr ± SD) 6,5 ± 1,8 ml / kg předpovídané tělesné hmotnosti, zatímco 20 pacientů bylo vystaveno střednímu dechovému objemu, velikost dechového objemu 9,5 ± 1,6 ml / kg předpovídané tělesné hmotnosti (průměrný rozdíl -3,0 ml / kg; 95% CI, -4,1 až -2,0; P <0,001). Dysfunkce pravé komory byla snížena u skupiny s nízkým dechovým objemem ve srovnání se skupinou středního dechového objemu (index výkonnosti myokardu, 0,41 ± 0,13 vs. 0,64 ± 0,15; průměrný rozdíl -0,23; 95% CI, -0,32 až -0,14; P <0,001), stejně jako dysfunkce levé komory (index výkonnosti myokardu, 0,50 ± 0,17 vs. 0,63 ± 0,19; průměrný rozdíl, -0,13; 95% CI, -0,24 až -0,01; P = 0,030). Podobně většina systolických parametrů byla lepších ve skupině s nízkým dechovým objemem ve srovnání se skupinou se středním ventilačním objemem, avšak diastolické parametry se nelišily mezi oběma skupinami.
Závěr: Ventilace se středními dechovými objemy u pacientů bez ARDS snižuje systolickou funkci pravé i levé komory ve srovnání s ventilací používající nízké objemy. Diastolické funkce zůstávají beze změny.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 3
Impact: 5
Zpracování: 2
Abstrakt: 3
duben
2020