Monitoring článků

Nishkantha Arulkumaran, Muska Khpal et al.

Cílem této meta-analýzy bylo prozkoumat strategie minimalizace délky podávání ATB a jejich vliv na mortalitu a infekční komplikace u kriticky nemocných pacientů.

Výsledky: Zahrnuto bylo 22 randomizovaných klinických studií - 6 046 pacientů. Mezi strategie pro minimalizaci užívání antibiotik patří hodnocení prokalcitoninu (14studií), klinické algoritmy (2 studie) a fixní doba trvání podávání antibiotika (6 studií). Hodnocení prokalcitoninu (–1,23 [–1,61 až –0,85]); p <0,001), ale ne klinická antibiotická terapie vedená algoritmy (-7,41 [–18,18 až 3,37]; p = 0,18), bylo spojeno s kratším trváním antibiotické terapie. Zamýšlené zkrácení doby trvání antibiotické terapie se pohybovalo od 3 do 7 dnů. Ani prokalcitoninem vedená antibiotická léčba (0,91 [0,82–1,01]; p = 0,09), ani ATB terapie vedená klinickým algoritmem (0,67 [0,30–1,54]; p = 0,35), ani fixní doba trvání podávání ATB (1,21 [0,90–1,63]; p = 0,20) nebyla spojena s redukcí v mortality. I přes kratší dobu trvání podávání antibiotika nebyla terapie vedená hodnotami  prokalcitoninu (0,93 [0,84–1,03]; p = 0,15) ani antibiotická terapie s fixním trváním (1,06 [0,74–1,53]; p = 0,75) spojena se selháním léčby.

Závěry: Přestože je trvání antibiotické terapie zkráceno prokalcitoninem řízenou terapií nebo předem stanovenou omezenou dobou trvání podávání antibiotika, metaanalýza a experimentální sekvenční analýzy neprokazují snížení mortality u těchto strategií. Data o těchto strategiích jsou v odborné literatuře omezená.

Crit Care Med 2020; 48: 757–764