Monitoring článků

Judith Ju Ming Wong, Siew Wah Lee et al.

Cílem této pilotní studie, probíhající na multidisciplinární pediatrické JIP, je určit, zda je pediatrický protokol plicní ochranné ventilace u ARDS spojen se zlepšením klinických výsledků. Byl použit protokol protektivní umělé  plicní ventilace se stanovenými parametry tlaků a objemů a hodnocením krevních plynů (permisivní hypoxemie a hyperkapnie).

Výsledky: Ventilační údaje a hodnoty krevních plynů byly odebírány během prvních 7 dnů ARDS a porovnány protokolové (n = 63) a neprotokolové skupiny (n = 69). Po implementaci protokolu byl nižší střední dechový objem (6,4 ml / kg [5,4–7,8 ml / kg] vs. 6,0 ml / kg [4,8– 7,3 ml / kg]; p = 0,005), PaO2 (78,1 mm Hg [67,0–94,6 mm Hg] vs. 74,5 mm Hg [59,2–91,1 mm Hg]; p = 0,001) a saturace kyslíkem (97% [95–99%] vs. 96% [94–98%]; p = 0,007), end exspirační tlak (8 cm H2O [7–9 cm H2O] vs. 8 cm) H2O [8–10 cm H2O]; p = 0,002] a PaCO2 (44,9 mm Hg [38,8– 53,1 mm Hg] vs. 46,4 mm Hg [39,4–56,7 mm Hg]; p = 0,033) bylo vyšší, v souladu s protektivní  ventilací. Nebyl zaznamenám žádný rozdíl v mortalitě (10/63 [15,9%] vs. 18/69 [26,1%]; p = 0,152), dnech bez ventilátoru (16,0 [2,0–23,0] vs. 19,0 [0,0–23,0]; p = 0,697) a dnech bez potřeby JIP (13,0 [0,0–21,0] vs. 16,0 [0,0– 22,0]; p = 0,233) mezi protokolovou a neprotokolovou skupinou. Po úpravě podle závažnosti onemocnění, dysfunkce orgánů a oxygenačního indexu, protektivní umělá plicní ventilace byla spojena se sníženou mortalitou (OR, 0,37; 95% CI, 0,16–0,88).

Závěry: U dětského syndromu akutní respirační tísně protokol protektivní umělé plicní ventilace zlepšil adherenci ke strategiím protektivní plicní ventilace a potenciálně snižuje i mortalitu.

Pediatr Crit Care Med 2020; XX: 00–00