Cílem této observační prospektivní studie je vyhodnotit účinnost dexmedetomidinu v zajištění komfortu a snížení dávek konvenčních léčiv při jeho použití k prolongované sedace (≥24 hod) u kriticky nemocných pacientů. K tomuto účelu byla využita validované klinické skórovací systémy během systematického sledování dávek léčiv. Dále byl vyhodnocen bezpečnostní profil dexmedetomidinu a rizikové faktory spojené s nežádoucími účinky.
Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 163 pacientů mladších 18 let (medián věku 13 měsíců, interkvartilní rozsah, IR, 4 – 71 měsíců). Hlavní indikací použití dexmedetomidinu bylo jeho podání v kombinaci pro snížení dávky léčiv (42%). Medián délky infuze byl 108 hodin (IR, 60-168 hodin), s dávkami mezi 0,4 (IR, 0.3-0.5) a 0.8 μg/kg/hod (IR, 0.6–1.2 μg/kg/hod). Během 24 hodinové infuze byly hodnoty COMFORT-B škály (n = 114), Withdrawal Assessment Tool-1 (n = 43) a Cornell Assessment of Pediatric Delirum (n = 6) významně sníženy v porovnání s hodnotami registrovanými bezprostředně před podáním dexmedetomidinu (p < 0.001, p < 0.001, p = 0.027). Hodnoty dávek/kg/hod podaných benzodiazepinů, opioidů, propofolu a ketaminu byly taktéž významně sníženy (p < 0.001, p < 0.001, p = 0.001, p = 0.027). 37% pacientů vykazovalo hemodynamické změny a 9% nežádoucí hemodynamické příhody, které vyžadovaly intervenci (snížení dávky u 79% případů). Model multivariační logistické regrese prokázal, že nasycovací dávka (OR, 4.8; CI, 1.2–18.7) a dávky větší než 1.2 μg/kg/hod (OR, 5.4; CI, 1.9–15.2) zvyšují pravděpodobnost hemodynamických změn.
Závěr: Dexmedetomidin použitý k prolongované sedaci zajišťuje komfort, snižuje dávky dalších sedativ a pomáhá zmírnit syndrom z vysazení a delirium. Nežádoucí příhody jsou především hemodynamické a reverzibilní snížením dávky. Nasycovací dávka a vyšší infuzní dávky jsou nezávislými rizikovými faktory hemodynamických nežádoucích příhod
Téma: 5
Přínos/převratnost: 4
Impact: 4
Zpracování: 3
Abstrakt: 4
červenec
2020