Monitoring článků

Lisa M. DiPietro, Michael Gaies, Mousumi Banerjee,et al.

Cílém této observační analýzy bylo popsat současné používání centrálního žilního katétru (CVK) v multiinstituionální kohortě a zhodnotit rizikové faktory spojené s trombózou CVK a infekcemi krevního řečiště.

Výsledky: Na 69% z celkových 17846 hospitalizací připadal ekvivalent jednoho použití CVK. Byl více zaváděn u mladších pacientů (86% u novorozenců). U chirurgických pacientů byl ekvivalent zavedení jednoho CVK u 88% pacientů. Nejčastějším místem zavedení byla vena jugularis interna (46%). CVK byl in situ po medián 4 dnů (interkvartální rozsah 2-10 dnů). Bylo 248 hospitalizací (2% z celkového počtu) asociovaných s trombózou CVK (celkem 271 případů trombóz). Ta byla diagnostikována v mediánu 7 dnů (interkvartální rozsah 4-14 dnů) po inserci katétru. Bylo zaznamenáno 127 hospitalizací (1% z celkového počtu) s infekcí krevního řečiště, spojenou s insercí CVK, bez návaznosti na typ katétru, nebo jeho umístění. Signifikantními rizikovými faktory pro výše zmíněné komplikace byl raný věk, komplexita chirurgického výkonu a celkový počet dní po inserci katétru.

Závěr: Používání a indikace zavedení centrálního žilního katétru se liší mezi nemocnicemi. Trombóza i infekce krevního řečiště jsou vzácnými komplikacemi inserce CVK, nicméně mohou mít závažné krátko-i dlouhodobé konsekvence pro pacienta. Jediným faktorem, který je možné ovlivnit je počet dnů, po které je katétr zaveden.

Pediatr Crit Care Med 2020; 21:729–737