Monitoring článků

Konstantinos Kalimeris, Barbara Rupnik, Kathrin Allenspach, et al.

Cílem této randomizované kontrolované studie je srovnat míru dislokace femorálního katétru zavedeného buď perpendikulárně, nebo paralelně k femorálnímu nervu. Byla analyzována data od 78 pacientů indikovaných k operaci kolenního kloubu s femorálním katétrem. Pacienti byli náhodně rozděleni na skupinu 1 (40 pacientů) se zavedením perpendikulárním a skupinu 2 (38 pacientů) se zavedením paralelním. U skupiny 1 bylo využito short-axis zobrazení nervu a technika punkce v rovině, v případě skupiny 2 shodně short-axis zobrazení, avšak zavedení technikou mimo rovinu kombinovanou s rotací sondy k dlouhé ose nervu s jehlou v rovině. Primárním sledovaným parametrem byla míra dislokace katétru v prvních 48 hodinách. Sekundárním sledovaným parametrem bylo skóre bolesti a senzorická blokáda.

Výsledky: Mezi sledovanými skupinami nebyl prokázán významný rozdíl vlivu jednotlivých technik na míru dislokace katetrů po 24 ani po 48 hodinách (po 48 hod, skupina 1: 15%, skupina 2: 2.6%, P = 0.109). Dále nebyl rozdíl ve skórování bolesti, senzorické blokádě ani záchranné dávce ropivacainu. Nicméně u skupiny 2 trvalo zavedení katétru déle.

Závěr: Rotace ultrazvukové sondy k dlouhé ose při pohledu v rovině umožnilo zhodnotit pozici katetru při paralelním uložení k nervu. Paralelní uložení katetru vyžadovalo více času, ale významně nezlepšilo míru dislokace, skóre bolesti ani senzorickou blokádu.

Eur J Anaesthesiol 2020; 37:758–764