Monitoring článků

Jen-Ting Chen, Russel Roberts, et al.

Cílem této  multicentrické prospektivní kohortové studie bylo charakterizovat asociaci mezi použitím hodnocení fyziologických faktorů (centrální žilní tlak, tlak v zaklínění, změny  systolického objemu, variace pulzního tlaku, test pasivního zvednutí nohou a použití ultrazvuku v kritické péči) s podáním tekutin a vazopresorů během prvních 24 hodin po začátku šoku, s nemocniční mortalitou.

Výsledky: Bylo zahrnuto 1639 pacientů z 34 nemocnic, z nich mělo 39% zhodnocení fyziologických faktorů. Toto hodnocení nebylo spojeno s kumulativním podáním tekutin během 24 hodin od počátku šoku, po zhodnocení základních charakteristik a etiologie šoku, typu jednotky intenzivní péče, Acute Physiology and Chronic Health Evaluation III a nemocnice (beta koeficient, 0.04;95% CI, −0.07 to 0.15).  Při multivariační analýze bylo zhodnocení spojeno s vyšší pravděpodobností použití vazopresorů (upravené odds ratio, 1.98; 95% CI, 1.45−2.71) a vyšší kumulativní dávkou vazopresorů během 24 hodin v ekvivalentech noradrenalinu (beta koeficient, 0.37; 95% CI, 0.19−0.55). Podávání vazopresorů bylo spojeno s vyšší nemocniční mortalitou (upravené odds ratio, 1.88; 95% CI, 1.27−2.78).

Závěr: Použití hodnocení fyziologických faktorů během 24 hodin po začátku šoku bylo spojeno s vyšším podáváním vazopresorů, ale ne s podáváním tekutin.

Crit Care Med 2020; 48:1436–1444