Cílem této studie je srovnat míru úspěšnosti a výskyt komplikací při ultrazvukově naváděné kanylaci pomocí metody dynamické detekce pozice (DNTP) nebo techniky úhel-vzdálenost (AD).
Metoda: Celkový počet 131 chirurgických pacientů bylo náhodně rozděleno na skupinu, které byla radiální arterie kanylována pomocí DNTP metody a na skupinu kanylovanou pomocí AD. Primárním hodnoceným parametrem byla úspěšnost kanylace na první pokus bez punkce zadní stěny tepny. Mezi sekundární parametry patřily úspěšnost kanylace na první pokus, celková úspěšnost kanylace do 10 minut, čas kanylace, punkce zadní stěny tepny a počet kožních vpichů.
Výsledky: Úspěšnost kanylace na první pokus bez punkce zadní stěny dosahovala 53.8% u DNTP a 44.6% u AD skupiny (RR = 1.22, 95% CI: 0.86–1.72; P = 0.26). Kanylační čas byl výrazně delší (P = 0.01) v případě DNTP skupiny [79.65 (54.3–109.4) sekund] než u AD skupiny [47.6 (24.9–103.8) sekund]. Punkce zadní stěny radiální tepny se vyskytovala výrazně méně (P = 0.002) u DNTP skupiny (29.2%) než u skupiny AD (56.1%; RR = 0.56, 95% CI: 0.42–0.82).
Závěr: Mezi skupinami DNTP a AD nebyl zaznamenán výrazný rozdíl v úspěšnosti kanylace na první pokus bez nebo s punkcí zadní stěny radiální tepny ani v celkové úspěšnosti kanylace do 10 minut. Nicméně kanylace trvala déle a k punkci zadní stěny docházelo méně častěji v případě DNTP metody.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 3
Impact: 2
Zpracování: 3
Abstrakt: 3
září
2020