Cílem studie bylo porovnat efekt sedačních protokolů s a bez dexemedetomininu na riziko deliria a jeho trvání u dospělých pacientů na jednotkách intenzivní péče (JIP).
Výsledky: Bylo zahrnuto 36 studií s celkem 9 623 účastníky. Užití dexmedetomidinu bylo spojeno se sníženým rizikem deliria (RR, 0.63; 95% CI, 0.54–0.75;velmi nízká kvalita důkazů), ale s vyšší incidencí hypotenze a bradykardie v průběhu pobytu v nemocnici. Dexmedetomidin byl také asociován s kratším trváním pobytu na JIP, v nemocnici a trváním umělé plicní ventilaci. Neovlivnil mortalitu na JIP (RR, 1.01; 95% CI, 0.89–1.14; nízká kvalita důkazů), nemocniční mortalitu (RR, 1.01; 95% CI, 0.91–1.12; velmi nízká kvalita důkazů), nebo 30-ti denní mortalitu (RR, 0.77; 95% CI, 0.58–1.01; střední kvalita důkazů), nebo dobu trvání deliria (střední rozdíl, 0.74 dní; 95% CI, 1.83 až 0.36 dní; velmi nízká kvalita důkazů).
Závěr: Nízká nebo velmi nízká kvalita důkazů naznačuje, že dexmedetomidin byl spojen s klinicky malou redukcí rizika deliria, JIP/nemocničního pobytu a trváním umělé plicní ventilace. Avšak nebyl spojen se zlepšením mortality či kratším trváním deliria u pacientů JIP. Tato zjištění byla neprůkazná kvůli bias, heterogenitě a omezené velikosti vzorku. Významné nežádoucí účinky dexmedetomidinu zahrnují hypotenzi a bradykardii.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 3
Impact: 5
Zpracování: 5
Abstrakt: 4
prosinec
2020