Monitoring článků

J. Brown, F. K. A. Gregson, A. Shrimpton, et al.

Potenciální přenos SARS-CoV-2 aerosolem je v popředí globální pozornosti. Aktuálně však chybí kvantitativní důkazy o počtu a velikosti částic produkovaných během zákroků vytvářejících aerosol. Cílem této studie je provést real-time monitoring s vysokým rozlišením částic v ultra čistých ventilovaných operačních sálech během tracheální intubace a extubace pomocí kontinuálního vzorkování optickým měřičem v prostoru mezi pacientem a anesteziologem.

Výsledky: Monitorace aerosolu prokázala velmi nízké počty částic na pozadí (0.4 částic.l-1) umožňující rozlišení přechodného zvýšení počtu vzdušných částic asociovaných s managementem dýchacích cest. Jako pozitivní referenční kontrola byl počítán aerosol produkovaný během volního kašle (průměrná koncentrace, 732 (418) částic.l-1, n = 38). Tracheální intubace zahrnující ventilaci s obličejovou maskou produkovala velmi nízké počty aerosolových částic (průměrná koncentrace, 1.4 (1.4) částic.l−1, n = 14, p < 0.0001 vs. kašel). Tracheální extubace, zvláště pokud pacient kašlal, produkovala detekovatelný aerosol (21 (18) l−1, n = 10), což bylo 15krát více než v případě intubace (p = 0.0004), ale 35krát méně než během volního kašle (p < 0.0001).

Závěr: Tato studie nepodporuje označení elektivní tracheální intubace jakožto výkon produkující aerosol. Extubace produkuje více detekovatelných aerosolových částic než intubace, avšak zároveň se nachází mimo současná kritéria pro označení procedury jako vysoce rizikové z důvodu produkce aerosolu. Tato nová zjištění z real-time měření během rutinního poskytování zdravotní péče přináší kvantitativní metodologii pro posouzení rizik, která může být rozšířena na další techniky a klinická nastavení managementu dýchacích cest. Zároveň naznačují potřebu pro přehodnocení posuzování procedur jako aerosol generujících a s tím souvisejících opatření pro rutinní anesteziologický management dýchacích cest.

Anaesthesia 2021, 76, 174–181