Cílem této studie bylo zhodnotit několik prediktorů odpovědi na podání tekutin při dechovém objemu Vt≤ 8 ml/kg za použití metaregrese a poskupinových analýz.
Výsledky: Do analýzy bylo zahrnuto celkem 33 studií s celkem 1352 pacienty. Hodnoty plochy pod křivkou (AUC) pro prediktory reakce na tekutinu byly: pro variaci pulzního tlaku (PPV) = 0,82, respirační variabilitu dolní duté žíly (Δ-IVC) = 0,86, variaci tepového objemu (SVV) = 0,90, mini tekutinová výzva (m-FC) = 0,84, pasivní zvednutí nohou (PLR) = 0,84, end-expirační test okluze (EEOT) = 0,92 a výzvy dechovým objemem (VtC) = 0,92. Podle analýz podskupin, variace metod k měření srdečního výdeje a poté ke klasifikaci pacientů na jako respondery nebo non respondery, významně ovlivňují PPV a SVV (p <0,05). PPV byla také významně ovlivněna poddajností dechového systému (p = 0,05), zatímco typ pacienta (p <0,01) a prahové hodnoty použité ke stanovení citlivosti významně ovlivnily předvídatelnost SVV (p = 0,05). Obdobně i objem infuze tekutin, k určení kolísání srdečního výdeje významně ovlivnil výkon SVV (p = 0,01) a PLR (p <0,01). Analýza citlivosti neprokázala žádné změny v PPV (p = 0,39), SVV (p = 0,23) a EEOT (p = 0,15).
Závěr: Většina prediktorů schopnosti odpovědi na tekutiny spolehlivě předpovídá reakci srdečního výdeje na expanzi objemu u dospělých pacientů na umělé plicní ventilaci s dechových objemech ≤ 8 ml/kg.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 4
Impact: 4
Zpracování: 5
Abstrakt: 4
únor
2020