Monitoring článků

Daniele De Luca, Paola Cogo, Martin C. Kneyber, et al.

Dětský (PARDS) a novorozenecký (NARDS) syndrom akutní respirační tísně se liší podle věku a definice. Studie podávání surfaktantu pro ARDS u dětí a novorozenců byly provedeny dávno před definicemi PARDS a NARDS a přinesly protichůdné výsledky a to především kvůli heterogenitě jejich designu, odrážející historický nedostatek patobiologických znalostí.  Cílem tohoto sdělení bylo přezkoumat dostupná klinická a preklinická data.

Výsledky: Osm studií zkoumalo použití surfaktantu pro ARDS u dětí a deset u novorozenců. Podle dostupných výsledků došlo ke zlepšení okysličování (7/8 studií u dětí, 7/10 u novorozenců) a mortality (3/8 studií u dětí, 1/10 u novorozenců). Studie byly heterogenní v charakteristikách pacientů, typu surfaktantu a strategii podávání. Klíčové patobiologické koncepty ve studijním designu chyběly. Bylo dosaženo konsensu ve čtyřech prohlášeních: 1. Existuje dostatek preklinických a klinických údajů podporujících cílený výzkum terapií surfaktantem pro PARDS a NARDS. Studie by měly být prováděny podle aktuálně dostupných definic a zvažovat současné patobiologické znalosti. 2. PARDS a NARDS by měly být považovány za syndromy a měly by být preklinicky studovány podle klíčových charakteristik, jako je přímá nebo nepřímá (primární nebo sekundární) povaha, klinická závažnost, infekční nebo neinfekční původ nebo věk pacientů. 3. Pro budoucí studie PARDS a NARDS by mělo být upřednostňován explanatorní design před pragmatickým. 4. Je třeba zvolit různé klinické parametry pro PARDS a NARDS podle fáze studie a designu, typu spouštěče, třídy závažnosti a / nebo zásad léčby surfaktantem.Je třeba dalších dobře navržených preklinických a klinických studií pro zkoumání použití surfaktantu pro PARDS a NARDS podle těchto zásad.

Závěr: Je třeba dalších dobře designovaných preklinických a klinických studií pro podání surfaktantu u pediatrického a neonatálního ARDS.

De Luca a kol. Crit Care (2021) 25:75