Monitoring článků

Temistocle Taccheri, Francesco Gavelli, Jean‑Louis Teboul et al.

Cílem této studie bylo zjistit, zda v případě Vt = 6 ml/kg lze hodnotit účinky PLR prostřednictvím změn PPV (ΔPPVPLR) nebo IVCDV (ΔIVCDVVt) než změnami srdečního výdeje a zda lze hodnotit účinky výzvy dechového objemu spíše změnami IVCDV (ΔIVCDVVt) než změnami PPV (ΔPPVVt).

Výsledky: Ve výchozím stavu se IVCDV nelišila mezi preload respondéry (n = 15) a non-respondéry. Ve srovnání s non-respondéry se hodnoty PPV a IVCDV respondérů během PLR snížily (o -38 ± 16% a - 26 ± 28%) a během výzvy Vt se zvýšily (o 64 ± 42% a 91 ± 72%). ΔPPVPLR, vyjádřena buď jako absolutní nebo jako relativní procentuální změna, detekovala odezvu preloadu (plocha pod ROC křivkou, AUROC: 0,98 ± 0,02 pro oba). Δ IVCDCPLR detekovala odezvu preloadu pouze tehdy, pokud byla vyjádřena v absolutních změnách (AUROC: 0,76 ± 0,10), ne v relativních změnách. ΔPPVVt, vyjádřená buď jako absolutní nebo relativní procentuální změna, detekovala odezvu preloadu (AUROC: 0,98 ± 0,02 a 0,94 ± 0,04). Tak tomu bylo i v případě ΔIVCDVVt, ale diagnostická prahová hodnota (1 bod nebo 4%) byla nižší, než nejméně významná změna IVCDV (9 [3-18]%).

Závěr: V průběhu umělé plicní ventilace s dechovými objemy Vt = 6 ml/kg mohou být účinky PLR hodnoceny změnami PPV. Pokud je použita IVCDV, měla by být vyjádřena v procentech, nikoli v absolutních změnách. Účinky výzvy Vt lze posoudit na PPV, nikoli však na IVCDC, protože diagnostický práh je ve srovnání s reprodukovatelností této proměnné příliš malý.

Taccheri et al. Crit Care (2021) 25:110