Monitoring článků

Karim Kouz, Frederic Michard, Alina Bergholz et al.

Cílem této analýzy bylo posoudit, zda metody kontinuální a intermitentní termodiluce pulmonální arterií, které se v klinické praxi běžně používají na měření srdečního výdeje, mohou být klinicky zaměnitelné.

Výsledky: Heterogenita napříč studiemi byla vysoká. Celkový souhrnný odhad průměru rozdílů odvozený z modelu náhodných efektů byl 0,08 l/min (95% CI 0,01 až 0,16) se souhrnnými 95% limity shody - 1,68 až 1,85 l/min a souhrnnou procentuální chybou 29,7% (95% CI 20,5 až 38,9).

Závěr: Heterogenita napříč klinickými studiemi porovnávajícími kontinuální a intermitentní termodiluci pulmonální arterií u chirurgických a kriticky nemocných dospělých pacientů je vysoká. Celková pravdivost/přesnost kontinuální termodiluce ve srovnání s intermitentní termodilucí je dobrá (indikována souhrnným poolem střeních rozdílů < 0,1 l/min). Souhrnné 95% limity shody - 1,68 až 1,85 l/min a souhrnná procentuální chyba 29,7% naznačují, že kontinuální termodiluce sotva splňuje kritéria zaměnitelnosti s intermitentní termodilucí.

Kouz et al. Crit Care (2021) 25:125