Monitoring článků

P. M. Odor, S. Bampoe, D. N. Lucas, et al.

Primárním cílem této studie bylo prozkoumat incidenci, zkušenosti a psychologické důsledky nezamýšleného vědomí během celkové anestezie u pacientek v porodnictví. Pacientky byly opakovaně tázány na  standardizované otázky, které měly ozřejmit, zda mohly být pacientky během výkonu při vědomí.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno přijato 3 515 pacientek, které podstoupily celkovou anestezii v 72 zařízeních. Celkem 12 pacientek mělo potvrzené/pravděpodobné nebo možné vědomí během celkové anestezie, incidence odpovídá 1 : 256 (95% CI 149–500) u všech porodnických výkonů. Incidence byla 1 : 212 (95% CI 122–417) pro císařský řez. Nepříjemné zážitky byly nahlášeny sedmi (58,3%) pacientkami, paralýza pěti (41,7%) a bolestivá paralýza 2 pacientkami (16,7%). K náhodnému  vědomí došlo během indukce a probouzení u devíti (75%) pacientek, které reportovaly vědomí při celkové anestezii. Faktory spojené s náhodným vědomím během celkové anestézie byly: vyšší BMI (25–30 kg.m-2); nízké BMI (<18,5 kg.m-2); operace mimo pracovní dobu; a použití ketaminu nebo thiopentalu k indukci. Standardizované skóre psychologického dopadu po 30 dnech bylo významně vyšší u pacientek při vědomí v celkové anestezii (medián (IQR [rozmezí]) 15 (2,7–52,0 [2–56]) než u pacientek  v bezvědomí v celkové anestezii 3 (1–9 [0–64]), p = 0,010. Čtyři pacientky měly provizorní diagnostiku posttraumatické stresové poruchy.

Závěr: Přímé pooperační dotazování odhaluje vysokou míru náhodného povědomí během celkové anestezie v porodnictví.

Anaesthesia 2021, 76, 759–776