Monitoring článků

W.S. Jones, H. Mulder, L.M. Wruck, et al.

Pacienti s prokázaným aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním byli randomizováni k užívání 81 mg nebo 325 mg aspirinu denně. Primární parametr efektivity byla kombinace úmrtí z jakékoliv příčiny, hospitalizace pro infarkt myokardu nebo hospitalizace pro cévní mozkovou příhodu, posouzené analýzou času do události.

Výsledky:  Celkem bylo sledováno 15 076 pacientů s mediánem doby sledování 26,2 měsíce (IQR, 19,0 až 34,9). Před randomizací užívalo aspirin 13 537 pacientů (96,0 % těchto pacientů s dostupnými informacemi o předchozím užívání aspirinu) a 85,3 % z těchto pacientů dříve užívalo 81 mg aspirinu denně. Primární sledovaný parametr nastal u 590 pacientů (odhad procenta, 7,28%) ve skupině s 81 mg a 569 pacientů (odhad procenta, 7,51%) ve skupině s 325 mg (HR1,02; 95%CI  0,91 až 1,14). Hospitalizace pro závažné krvácení se vyskytla u 53 pacientů (odhad procenta, 0,63%) ve skupině s 81 mg a 44 pacientů (odhad procenta 0,60%) ve skupině s 325 mg (HR, 1,18; 95% CI, 0,79 až 1,77). Pacienti s přiřazenou dávkou 325 mg měli vyšší incidenci změny dávky než ti, kterým bylo přiděleno 81 mg (41,6% vs. 7,1%) a nižší medián dnů expozice na přidělenou dávku (434 dnů [IQR, 139 až 737] vs. 650 dní [IQR, 415 až 922]).

Závěr: V této pragmatické studii došlo k podstatné změně dávky na 81 mg aspirinu denně a nebyly zaznamenány významné rozdíly v kardiovaskulárních příhodách nebo závažném krvácení mezi pacienty, kterým bylo přiděleno užívání 81 mg a těmi, kterým bylo přiděleno 325 mg aspirinu denně.

N Engl J Med 2021;384:1981-90.