Monitoring článků

Kollengode Ramanathan, Kiran Shekar, Ryan Ruiyang Ling et al.

Cílem této studie je vytvořit poklad pro rozhodování v klinické praxi a pomoci nasměrovat budoucí výzkum v oblasti využití ECMO u pacientů s COVID-19 infekcí, u kterých se rozvinul akutní syndrom dechové tísně (ARDS). Primárním sledovaným parametrem bylo nemocniční mortalita, sekundárními sledovanými parametry byla délka ECMO terapie a mechanické ventilace, míra odpojování od ECMO a komplikace během ECMO podpory.

Výsledky: Do metaanalýzy bylo zahrnuto 22 observačních studií s celkem 1896 pacienty, přičemž dominovalo využití venovenózní ECMO (98.6%). Celková mortalita během hospitalizace u COVID-19 pacientů s podporou ECMO (22 studií, 1896 pacientů) byla 37.1% (95% CI 32.3–42.0%, vysoká jistota). Celková mortalita ve skupině s venovenózní ECMO byla 35.7% (95% CI 30.7–40.7%, vysoká jistota). Na základě meta-regresní analýzy bylo zjištěno, že věk a délka trvání ECMO jsou asociovány s nárůstem mortality. Délka ECMO podpory (18 studií, 1844 pacientů) byla 15.1 dnů (95% CI 13.4–18.7). Odpojení od ECMO podpory (17 studií, 1412 pacientů) bylo dosaženo u 67.6% pacientů (95% CI 50.5–82.7%). Celkem bylo zaznamenáno 1583 komplikací při ECMO (18 studií, 1721 pacientů), přičemž nejčastějšími byly komplikace renální.

Závěr: Většina pacientů s COVID-19 asociovaným ARDS byla napojena na venovenózní typ ECMO. Celková mortalita pacientů s COVID-19 infekcí s podporou ECMO byla 37.1% během prvního roku pandemie, což je srovnatelná hodnota s mortalitou u pacientů s ARDS neasociovaným s COVID-19. Vyšší věk byl vyhodnocen jako rizikový faktor úmrtí. Venovenózní ECMO se zdá být efektivní intervencí u vybraných pacientů s COVID-19 asociovaným ARDS.

Ramanathan et al. Crit Care (2021) 25:211