Monitoring článků

Shannon M. Fernando, Pietro Di Santo, Behnam Sadeghirad, et al.

Cílem tohoto systematického přehledu randomizovaných kontrolních studií bylo zhodnotit efektivitu a bezpečnost hluboké hypotermie (31–32 °C), střední hypotermie (33–34 °C), mírné hypotermie (35–36 °C), a normotermie (37–37.8 °C) během cíleného teplotního managementu (TTM). Primárním sledovaným parametrem byl dobrý funkční outcome.

Výsledky: Bylo zahrnuto 10 studií s celkem 4218 pacienty. V porovnání s normotermií neměla hluboká hypotermie (OR 1.30, 95% CI 0.73–2.30), střední hypotermie (OR 1.34, 95% CI 0.92–1.94) a mírná hypotermie (OR 1.44, 95% CI 0.74–2.80) efekt na přežití s dobrým funkčním outcomem, všechna tvrzení mají nízkou úroveň jistoty.  Incidence arytmií byla vyšší u střední hypotermie (OR 1.45, 95% CI 1.08–1.94) a hluboké hypotermie (OR 3.58, 95% CI 1.77–7.26), v porovnání s normotermií (obě tvrzení s vysokou mírou jistoty).

Závěr: Hluboká, střední nebo mírná hypotermie nezlepšují v porovnání s normotermií, přežití s dobrým funkčním outcomem po mimonemocniční srdeční zástavě oběhu. Střední a hloubká hypotermie byla spojena se zvýšeným výskytem arytmií. Rutinní používání hluboké a střední hypotermie u komatózních pacientů po mimonemocniční srdeční zástavě může být potencionálně spojeno s větším poškozením pacienta, než je benefit použití těchto metod.

Intensive Care Med https://doi.org/10.1007/s00134-021-06505-z