Cíl: Určení prevalence komplikací u pacientů s COVID-19 podstoupili pronační polohu , se zaměřením na rozvoj dekubitů souvisejících se zvýšenou mírou náchylnosti u této polohy.
Metody: Průřezová studie provedená v centru COVID-19 v Miláně (Itálie) v období od března do června 2020. Zařazeni byli všichni pacienti s COVID-19 přijatí na jednotku intenzivní péče na umělé plicní ventilaci a léčení polohou na břiše. Souvislost vzniku dekubitů u této polohy a vybranými proměnnými byla zkoumána pomocí logistické regrese.
Výsledky: Celkem bylo provedeno 219 cyklů pronační polohy u 63 pacientů ve věku 57,6 (10,8) a převážně obézních mužů (66,7 %). Hlavními zaznamenanými komplikacemi byly: rozvoj dekubitů (30,2 %), krvácení (25,4 %) a nesprávním umístěním, zavedením zdravotnických pomůcek (12,7 %), i když nebyla zaznamenána žádná neplánovaná extubace. U většiny pacientů (17,5 %) došlo ke krvácení do horních cest dýchacích. Přerušeno bylo pouze 15 polohovacích cyklů (6,8 %), které vyžadovaly, aby personál otočil ( změnil polohu) pacienta zpět do polohy vleže – na záda. Pravděpodobnost vzniku dekubitů byla nezávisle spojena s délkou trvání pronační polohy , vzhledem na věk, hypoxemickou hladinu a nutriční stav (OR 1.9, 95% CI 1,04-3,6).
Závěr : Použití pronační polohy u pacientů s COVID-19 byla bezpečnou a proveditelnou léčbou, a to i u obézních pacientů, kteří by si mohli zasloužit větší dohled a aktivní prevenci ze strany personálu jednotky intenzivní péče.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 3
Impact: 4
Zpracování: 3
Abstrakt: 3
říjen
2021