Monitoring článků

Niccolo Buetti, Stephane Ruckly, Jean‑Christophe Lucet, et. al.

Primárním cílem této post-hoc analýzy s užitím databází 4 velkých randomizovaných kontrolovaných studií bylo popsat rozdíly mezi pacienty a zavedenými intravaskulárními katetry v plném pracovním režimu (po-pá 8:30-18:00) a za služby (po-pá 18:00-8:30, so 13:00-po 8:30). Sekundárním cílem bylo prozkoumat, zda zavedení katetru ve službě ovlivňuje riziko vzniku infekce katetru. K odhadnutí vlivu doby zavedení (služba vs. plný provoz) na vznik tzv. major catheter-related infections (MCRI) a tzv. catheter-related bloodstream infections (CRBSIs) byly použity multivariabilní marginální Coxovy modely. Tyto jednotky (MCRI, CRBSI) posloužily zároveň jako primární sledovaný parametr této analýzy.

Výsledky: Do této analýzy bylo zahrnuto 7 241 pacientů z 25 JIP (15 208 katetrů, z toho 7 226 zavedených ve službě a 7 982 v plném pracovním provozu). U centrálních žilních katetrů (CŽK), které byly zavedeny ve službě, došlo průměrně k jejich odstranění po 4 dnech (IQR 2, 9) a častějším voleným místem pro katetrizaci byla femorální oblast, oproti tomu CŽK zavedené v plném pracovním provozu zůstaly zavedeny v průměru 6 dní (IQR 3,10; p < 0.01). Stran infekcí bylo shledáno podobné riziko pro obě porovnávané doby katetrizace (MCRI: HR 0.91, 95% CI 0.61–1.37, p = 0.65; CRBSI: HR 1.05, 95% CI 0.65–1.68, p = 0.85). Podobné výsledky byly pozorovány i v případě zkoumání dat u katetrů arteriálních.

Závěr: Zavedení katetru ve službě nezvýšilo riziko katetrové infekce oproti katetrům zavedeným v plném pracovním režimu. Proto není doba zavedení dostatečným argumentem pro předčasné odstranění katetru a to ani v případě, že pro místo katetrizace byla vybrána femorální oblast.

Annals of Intensive Care (2021) 11:153