Monitoring článků

Flavia Torrini, Ségolčne Gendreau, Johanna Morel, et al.

Cílem této meta-analýzy bylo prozkoumat faktory spojené se selháním extubace u pacientů na umělé plicní ventilaci, kteří prošli testem spontánní ventilace a podstoupili plánovanou extubaci. Zahrnuty byly observační studie zabývající se rizikovými faktory spojenými se selháním extubace u dospělých pacientů.

Výsledky: Analyzováno bylo 49 proměnných a mezi nimi bylo identifikováno 26 faktorů, které jsou významně spojeny se selháním extubace. Rizikové faktory byly rozděleny do tří oblastí (komorbidity, závažnost akutní nemoci a charakteristiky v čase extubace) zahrnujících především tři funkce (oběhové, respirační a neurologické). Mezi nimi byly nejvíce zastoupeny fyziologické respirační charakteristiky v čase extubace. Management sekrece měl nejvyšší počet proměnných. Podle Bayesovské multivariabilní meta-analýzy bylo významně spojeno se selháním extubace 12 faktorů: věk, srdeční onemocnění v anamnéze, respirační onemocnění v anamnéze, zjednodušené akutní fyziologické skóre II (SAPS II - Simplified Acute Physiologic Score II), pneumonie, délka trvání umělé plicní ventilace, srdeční frekvence, index rychlého mělkého dýchání (RSBI – Rapid Shallow Breathing Index), maximální inspirační podtlak, nižší PaO2/FiO2 poměr, nižší hladina hemoglobinu a nižší Glasgow Coma Scale před extubací, přičemž poslední faktor má největší souvislost s výsledkem extubace.

Závěr: Řada faktorů je spojena se selháním extubace u kriticky nemocných pacientů, kteří prošli testem spontánní ventilace. Velký počet multiparametrických klinických skóre a/nebo algoritmů umělé inteligence by měl být testován na základě vybraných nezávislých proměnných za účelem zlepšení predikce výsledku extubace v klinickém scénáři.

Torrini et al. Critical Care (2021) 25:391 https://doi.org/10.1186/s13054-021-03802-3