Monitoring článků

Rachel Chan, Ryo Ueno, Afsana Afroz, et al.

Do přehledu byli zahrnuti dospělí chirurgičtí pacienti, kteří byli přijati na jednotky intenzivní péče. Primárním sledovaným parametrem byla mortalita. Dalšími sledovanými parametry byly údaje o době umělé plicní ventilace, délce pobytu na jednotce intenzivní péče a v nemocnici, zařízení, kam byli pacienti umístěni po propuštění z nemocnice.

Výsledky:  Kritéria pro zařazení do přehledu splnilo třináct studií. Celkem bylo zahrnuto 58 757 pacientů; 22 793 (39,4 %) z nich bylo křehkých pacientů. Křehkost byla spojena se zvýšeným rizikem krátkodobé mortality ([RR]= 2.66; 95% CI: 1.99-3.56) a dlouhodobé mortality (RR=2.66; 95% CI: 1.32-5.37). Křehcí pacienti byli delší dobu hospitalizováni na jednotce intenzivní péče (průměrný rozdíl [MD]=1.5 dne; 95% CI: 0.8-2.2) a  měli delší celkovou délku hospitalizace (MD=3.9 dne; 95% CI: 1.4-6.5). Doba trvání umělé plicní ventilace byla delší u křehkých pacientů (MD=22 h; 95% CI: 1.7-42.3) a ti byli častěji propuštěni z nemocnice do jiného zdravotnického zařízení (RR=2.34; 95% CI: 1.36-4.01).

Závěr: Křehcí pacienti vyžadující delší pooperační hospitalizaci na jednotce intenzivní péče u elektivních i neelektivních operací měli v průměru zvýšené riziko úmrtí, delší dobu hospitalizace a vyšší pravděpodobnost propuštění do jiné, než domácí péče. Perioperační stratifikace rizika a zhodnocení křehkosti pacienta jsou zásadní pro klinickou rozvahu a utilizaci zdrojů v rámci intenzivní péče.

British Journal of Anaesthesia, 128 (2): 258e271 (2022)