Monitoring článků

Blake Martin, Peter E. DeWitt, Seth Russell, et al.

Cílem této prospektivní kohortové studie bylo prozkoumat charakteristiky, změny v průběhu času, outcomes a rizikové faktory závažnosti SARS-CoV-2 u dětí v rámci National COVID Cohort Collaborative (N3C). Primárními sledovanými parametry byly výskyt a závažnost případů v čase, demografické a komorbidní rizikové faktory závažnosti, vitální funkce a laboratorní trajektorie, klinické outcomes, proměnné pro akutní COVID-19 vs. multisystémový zánětlivý syndrom u dětí (MIS-C) a rozdíly mezi delta a pre-delta variantou u dětí se SARS-CoV-2.

Výsledky: Celkem 1 068 410 dětí bylo testováno pro SARS-CoV-2 a 167 262 výsledků (15,6 %) bylo pozitivních (82 882 (49,6 %) dívek; průměrný věk 11,9 (IQR; 6,0-16,1) let). Mezi 10 245 dětmi (6,1 %), které byly hospitalizovány, splnilo 1423 (13,9 %) kritéria pro závažný průběh: umělá plicní ventilace (796 (7,8 %)), vazopresorová-inotropická podpora (868 (8,5 %)), extrakorporální membránová oxygenace (42 (0,4 %)), nebo smrt (131 (1,3 %)). Mužské pohlaví (OR, 1,37; 95%CI; 1,21-1,56), černá/afroamerická rasa (OR, 1,25; 95%CI; 1,06-1,47), obezita (OR, 1,19; 95%CI; 1,01-1,41), a několik podkategorií pediatrických komplexních chronických stavů (pediatric complex chronic condition, PCCC) bylo spojeno s vyšší závažností onemocnění. Děti s MIS-C měly více zánětlivý laboratorní profil a závažný klinický fenotyp s vyšší mírou invazivní ventilace (117 ze 707 (16,5 %) vs. 514 z 8241 (6,2 %); P < 0,001) a potřebu pro vazoaktivní-inotropickou podporu (191 ze 707 (27,0 %) vs. 426 z 8241 (5,2 %); P < 0,001) v porovnání s těmi, kteří měli akutní COVID-19. Při srovnání dětí během Delta vs. pre-Delta éry nebyly přítomny žádné signifikantní změny v míře hospitalizace (1738 (6,0 %) vs. 8507 (6,2 %); P = 0,18) a měly nižší šance na závažné onemocnění (179 (10,3 %) vs. 1242 (14,6 %) (sníženo faktorem 0,67; 95%CI, 0,57-0,79; P < 0,001).

Závěr: V této kohortové studii dětí se SARS-CoV-2 byly zpozorovány rozdíly v demografických charakteristikách, preexistujících komorbiditách a v počátečních vitálních funkcích a laboratorních hodnotách mezi různými podskupinami. Celkově tyto výsledky naznačují, že včasné identifikace dětí, které mají pravděpodobnost k rozvoji závažného onemocnění, by bylo možné dosáhnout pomocí snadno dostupných datových prvků už v den přijetí. Je zapotřebí další práce k tomu, aby tyto znalosti vylepšily klinickou péči. 

JAMA Network Open. 2022;5(2):e2143151. doi:10.1001/jamanetworkopen.2021.43151