Monitoring článků

Pronační polohování neintubovaných spontánně ventilujících pacientů s akutním hypoxemickým respiračním selháním: systematický přehled a meta-analýza

COVID-19

Brigitta Fazzini, Alexandria Page, Rupert Pearse, et al.

Cílem tohoto přehledu a meta-analýzy je hodnocení účinku, načasování, a  výběr populace neintubovaných pacientů s akutním hypoxemickým respiračním selháním, pro které by mohla být pronační poloha přínosná v porovnání s polohou supinační. Sledovanými parametry byla oxygenace (PaO2/FiO2 poměr), mortalita a tracheální intubace.

Výsledky: Bylo zahrnuto 2352 pacientů ze 14 studií; 99 % z nich (n=2332/2352) bylo COVID-19 pozitivních. Z 1041 (44%) pacientů polohovaných do pronační polohy, bylo 1021 SARS-CoV-2 pozitivních. Meta-analýza odhalila výrazné zlepšení PaO2/FiO2 poměru (střední rozdíl -23.10; 95%CI: -34.80 až 11.39; P=0.0001; I2=26%) po polohování do pronace. U pacientů s COVID-19, byla u polohované skupiny zaznamenána nižší mortalita (150/771 pronační vs. 391/1457 supinační [OR] 0.51; 95% CI: 0.32-0.80; P=0.003; I2=48%), ale poměr počtu tracheálních intubací se nezměnil (284/824 pronační vs. 616/1271 supinační; OR 0.72; 95% CI: 0.43-1.22; P=0.220; I2=75%). Celkově pacienti tolerovali pronační polohu průměrně 4 h (IQR: 2 až 16).

Závěr: Pronační poloha může zlepšit oxygenaci neintubovaných pacientů s akutním hypoxemickým respiračním selháním, pokud trvá alespoň 4 hodiny denně během opakovaného polohování. Pronační polohování bdělých pacientů se zdá být bezpečné, nicméně vliv na tracheální intubaci a přežití pacientů zůstává nejistý.

British Journal of Anaesthesia, 128 (2): 352e362 (2022)

Pronační polohování neintubovaných spontánně ventilujících pacientů s akutním hypoxemickým respiračním selháním: systematický přehled a meta-analýza
Rating:

Téma: 5
Přínos/převratnost: 5
Impact: 5
Zpracování: 5
Abstrakt: 4

96%

únor

2022