Monitoring článků

Davide Chiumello, Elena Chiodaroli, Silvia Coppola et. al.

Cílem této studie bylo zhodnotit účinky awake pronační polohy při kontinuální ventilaci přetlakem v helmě (CPAP) na inspirační úsilí, výměnu plynů a respirační komfort.

Výsledky: Prospektivně bylo zařazeno 40 po sobě jdoucích pacientů s ARDS v důsledku COVID-19. Výměna plynů, kolísání tlaku v jícnu (ΔPes), dynamický transpulmonální tlak (dTPP), dechová práce (WOB) a respirační komfort, byly zaznamenány v poloze na zádech a po 3 hodinách v poloze na břiše. Medián aplikovaného PEEP s CPAP helmy byl 10 [8–10] cmH2O. PaO2/FiO2 byl vyšší v poloze na břiše ve srovnání s polohou na zádech (supinační: 166 [136–224] mmHg, pronační poloha: 314 [232–398] mmHg, p < 0,001). Dechová frekvence a minutová ventilace se snížily z polohy na zádech do polohy na břiše z 20 [17–24] na 17 [15–19] b/min (p < 0,001) a z 8,6 [7,3–10,6] na 7,7 [6,6–8,6] L/ min (p < 0,001), resp. Poloha na břiše nesnížila ΔPes (supinační: − 7 [− 9 až − 5] cmH2O, pronační: − 6 [− 9 až − 5] cmH2O, p = 0,31) a dTPP (supinační: 17 [14–19] cmH2O, pronační: 16 [14–18] cmH2O, p = 0,34). Naopak mPTP a WOB poklesly ze 152 [104–197] na 118 [90–150] cmH2O/min (p < 0,001) a ze 146 [120–185] na 114 [95–151] cmH2O. U 26 (65 %) pacientů došlo ke snížení WOB o více než 10 %. Celkový pocit dušnosti byl nižší v poloze na břiše (p = 0,005).

Závěr: Awake pronační poloha se CPAP umožňuje snížení dechové práce a zlepšení oxygenace u ARDS souvisejících s COVID-19.

Chiumello et al. Annals of Intensive Care (2021) 11:179