Monitoring článků

Mik Wetterslev, Anders Peder Højer Karlsen, Anders Granholm, et al.

Cílem tohoto systematického přehledu randomizovaných klinických studií (RCTs) bylo zhodnotit žádoucí a nežádoucí účinky aktivního vs. konzervativního přístupu k léčbě u kriticky nemocných hospitalizovaných pacientů s NOAF (new-onset atrial fibrillation, nově vzniklá fibrilace síní). Zahrnuty byly RCTs hodnotící jakoukoli farmakologickou a nefarmakologickou léčbu v porovnání s placebem nebo s přístupem bez léčby u kriticky nemocných hospitalizovaných pacientů s NOAF. Primárními sledovanými parametry byly povšechná mortalita, nežádoucí účinky a kvalita života související se zdravím. Sekundární sledované parametry zahrnovaly tromboembolické události, krvácení, kardiovaskulární komplikace, délku nemocničního pobytu a účinnost léčby.

Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 16 studií (n = 1891) hodnotících sedm intervencí. Všechny studie byly posouzeny jako s „nějakým rizikem“ nebo s „vysokým rizikem“ bias. Kvalita důkazů je velmi nízká pro mortalitu (RR 0,53; 95% CI 0,03–8,30), nežádoucí účinky (RR 1,28; 95% CI 0,85–1,92), a účinnost léčby, tj. kontrolu rytmu (RR 1,54; 95% CI 1,20–1,97; TSA-upravené CI 0,56–4,53) mezi farmakologickou léčbou a placebem/žádnou léčbou (důkazy s velmi nízkou kvalitou). Nebyla přítomna žádná data o kvalitě života související se zdravím nebo o většině našich sekundárních sledovaných parametrů.

Závěr: Stávající údaje jsou nedostatečné k tomu, aby bylo možné učinit jednoznačný závěr o účincích jakékoli intervence proti NOAF na jakýkoli outcome u hospitalizovaných pacientů s kritickým onemocněním. U těchto pacientů je zapotřebí randomizovaných studií nejčastěji používaných intervencí proti NOAF.

Acta Anaesthesiol Scand. doi: 10.1111/aas.14032. Epub 2022 Feb 11.