Monitoring článků

Sanchit Ahuja, Harm‑Jan de Grooth, Frederique Paulus, et al.

Cílem této národní observační kohortové analýzy bylo otestovat asociaci mezi kumulativní bilancí tekutin během prvních 4 kalendářních dnů invazivní plicní ventilace a úspěšným ukončením ventilace u těchto pacientů. Předpoklad byl, že vyšší kumulativní bilance tekutin je nezávisle spojena s nižší pravděpodobností úspěšného ukončení invazivní ventilace u pacientů s COVID-19 syndromem akutní respirační tísně (ARDS). Primárním sledovaným parametrem bylo úspěšné ukončení invazivní ventilace do 28 dnů, modelované jako funkce kumulativní bilance tekutin 3. den pomocí Coxových modelů proporcionálních rizik, za použití hrubé a upravené asociace. Sekundárním sledovaným parametrem bylo akutní poškození ledvin a potřeba renální substituční terapie po 7. dni.

Výsledky: Mezi 650 pacienty byly rozpoznány tři skupiny – skupina s vyšší (1,98 l (1,27–7,72 l)), střední 0,78 l ((0,26–1,27 l)) a nižší (– 0,35 l (– 6,52–0,26 l)) střední kumulativní bilancí tekutin. Vyšší kumulativní bilance tekutin 3. den byla signifikantně spojena s nižší pravděpodobností úspěšného ukončení ventilace (upravený HR 0,86; 95% CI 0,77–0,95; P = 0,0047). Citlivostní analýzy ukázaly podobné výsledky.

Závěr: V kohortě invazivně ventilovaných pacientů s COVID-19 a ARDS byla vyšší kumulativní bilance tekutin spojena s delší dobou ventilace, což naznačuje, že omezené hospodaření s tekutinami může být u těchto pacientů prospěšné.

Ahuja et al. Critical Care (2022) 26:157