Monitoring článků

Konstantinos Dimitriadis , Jan Meis, Hermann Neugebauer, et al.

Cílem tohoto sdělení bylo charakterizovat prevalenci, rizikové faktory a ovlivnění outcome u kritických pacientů s neurologickou manifestací onemocnění COVID-19. Data byla sbírána v rámci prospektivního, multicentrického observačního registru PANDEMIC a podrobena deskriptivní a explorativní analýze.

Výsledky: Do analýzy bylo zahrnuto 392 pacientů, z toho 70,7% (277/392) bylo mužů a střední věk byl 65.3  (SD ± 3.1) let. Celkem 2681 pacientů bylo léčeno v rámci 15 center. Nové neurologické onemocnění bylo identifikováno u 350 pacientů, prevalence tedy byla 12,7%. Nejčastěji identifikovanými kategoriemi byla encefalopatie 46.2%; 181/392), cerebrovaskulární (41.0%; 161/392) and neuromuskulární onemocnění (20.4%; 80/392). Při PCR analýze likvoru na SARS-COv-2, byly pouze 3 testy pozitivní. Nemocniční mortalita byla 36,0% (140/389), fuknční outcome (mRS 3 to 5) u přeživších pacientů při propuštění bylo špatné u 70,9% (161/227). Intrakraniální krvácení (OR 6.2, 95% CI 2.5–14.9, p < 0.001) a akutní ischemická ataka (OR 3.9, 95% CI 1.9–8.2, p < 0.001) byly silnými prediktory pro špatný outcome.

Závěr: Na základě dat z této dobře zmapované kohorty COVID-19 kriticky nemocných ICU pacientů, u 12,7% se projevila neurogenní manifestace, zvyšující mortalitu a morbiditu. Nebyly důkazy o přímém ovlivnění CNS virem. Tyto neurologické  mohou být součástí  přímé a nepřímé sekvence infekce u kriticky nemocných pacientů. Po neurologických manifestacích by se mělo aktivně pátrat a měly by být léčeny.

Dimitriadis et al. Critical Care (2022) 26:217