Monitoring článků

Caroline Zickerman, Ann-Catrin Hult, Lars Hedlund, et al.

Této prospektivní, randomizované, kontorlované zaslepené studie se účastnilo 115 účastníků ve věku 24 až 95 měsíců a jejich rodiče. Účastníci podstoupili ambulantní operaci uší, nosu nebo krku a byli náhodně přiděleni k premedikaci perorálním midazolamem 0,5 mg/kg nebo perorálním klonidinem 4 µg/kg. Primárním sledovaným parametrem byly pooperační negativní změny chování (NBC), sekundárním parametrem předindukční úzkost.  Nástrojem pro vyhodnocení byl the Post Hospital Behavior Questionnaire (PHBQ), vyplněný rodiči 1 týden, 1 měsíc a 6 měsíců po výkonu.

Výsledky: Primární sledovaný parametr, více než 3 NBC v jednotlivém případě během 1 týdne, nevykazoval žádný rozdíl v poměru mezi léčbou ve skupině s klonidinem ve srovnání se skupinou s midazolamem (12/59 nebo 20% vs. 7/56 nebo 13%, poměr šancí 1,39, 95% CI, 0,75-2,58; P=0.32). Sekundární sledovaný parametr ukázal vyšší úroveň úzkosti před indukcí ve skupině s klonidinem ve srovnání se skupinou s midazolamem (mYPAS >30, 43/59 neboli 71% vs. 12/56 neboli 21%, v tomto pořadí; P<0.001).

Závěr: Tyto výsledky neprokázaly klinicky ani statisticky významný rozdíl, pokud jde o primární outocme změny chování po 1 týdnu, mezi kohortami, které obdržely midazolam oproti klonidinu jako premedikaci.

Anesth Analg 2022;135:307–15 doi: 10.1213/ANE.0000000000005915