Monitoring článků

Lili Merliot‑Gailhoustet, Chloe Raimbert, Oceane Garnier, et al.

Cílem této studie je posoudit vliv různých elektronických relaxačních zařízení na běžné stresové symptomy pacientů na jednotce intenzivní péče (JIP).

Šedesát kriticky nemocných pacientů bylo zařazeno do čtyř relaxačních sezení: standardní relaxace (TV/rádio), muzikoterapie (MUSIC-CARE©) a dva systémy virtuální reality využívající buď skutečné pohyblivé obrázky (DEEPSEN©), nebo syntetické pohyblivé obrázky (HEALTHY-MIND©). Primárním výsledkem bylo určit, které zařízení nejlépe snižuje celkovou intenzitu nepohodlí pacienta (numerická stupnice hodnocení 0-10 (NRS). Sekundárními výsledky byly specifické stresové příznaky (bolest, úzkost, dušnost, žízeň a nedostatek pocitu klidu) a reakce na stres měřená pomocí indexu analgezie/nocicepce (ANI).

Výsledky: Padesát pacientů dodržovalo celý výzkumný protokol a deset pacientů absolvovalo alespoň jedno plánované relaxační sezení. HEALTHY-MIND© byl spojen s významným snížením celkového nepohodlí, což je primární cílový parametr (medián NRS=4[2-6] vs. 2[0-5]; p=0,01, model se smíšeným efektem), doprovázený významným snížením stresové reakce (zvýšení ANI, sekundární cílový parametr; p<0,01). Pokud jde o další sekundární koncové body, každý z obou systémů virtuální reality byl spojen se snížením úzkosti (p<0,01), zatímco HEALTHY-MIND© byl spojen také se snížením bolesti (p=0,001) a DEEPSEN© se snížením nedostatku odpočinku (p=0,01). Mezi 109 sezeními virtuální reality byly hlášeny tři příhody (klaustrofobie/dýchavičnost/agitace). Kybernetická nevolnost se vyskytovala zřídka (NRS=0[0-0]).

Závěr: Elektronická relaxační terapie je slibným, bezpečným a účinným nefarmakologickým řešením, které lze použít ke zlepšení celkového nepohodlí u bdělých a nedelirantních pacientů na jednotkách intenzivní péče.

Merliot‑Gailhoustet et al. Critical Care (2022) 26:263