Cílem studie bylo posoudit rozdíly v délce pobytu na ICU mezi zeměmi s různým poměrem počtu pacientů a zdravotních sester; porovnat délku pobytu na ICU v jednotlivých zemích s mezinárodním měřítkem.
Soubor studie zahrnoval 12 794 dospělých pacientů na ICU (57 zemí). Zahrnuty byly pouze země s minimálně dvaceti pacienty propuštěnými (nebo zemřelými) do 30 dnů od přijetí na ICU.
Hlavní cílové ukazatele: K hodnocení délky pobytu na JIP, cenzurované po 30 dnech, byla použita multivariační Coxova regrese napříč zeměmi a pro poměr pacientů a sester, upravená podle pohlaví, věku, typu přijetí a zjednodušeného akutního fyziologického skóre II. Výsledné poměry rizik pro země, které ukazují na delší nebo kratší délku pobytu, než je průměr, byly vyneseny do grafu. Výsledky podle zemí byly porovnány s celkovou délkou pobytu pomocí Kaplanových-Meierových křivek.
Výsledky: Pacienti měli průměrnou délku pobytu na ICU 11 dní (interkvartilové rozpětí 4-27). Poměr rizik podle zemí se pohyboval od minimálně 0,42 (95% interval spolehlivosti 0,35-0,51) pro Řecko do maximálně1,94 (1,28-2,93) pro Litvu. Poměr rizik počtu pacientů k sestře byl 0,96, což ukazuje, že více pacientů na sestru má za následek delší dobu pobytu na ICU.
Závěr: Byla pozorována signifikantní heterogenita délky pobytu na ICU mezi zeměmi a významně delší doba pobytu, když se poměr počtu pacientů na sestru zvýšil. Budoucí studie určující základní charakteristiky jednotlivých ICU a širší organizace zdravotnické infrastruktury v rámci zemí mohou dále vysvětlit pozorovanou heterogenitu v délce pobytu na ICU.
Téma: 5
Přínos/převratnost: 2
Impact: 4
Zpracování: 3
Abstrakt: 3
září
2022